|
|
Jak se sociální pracovníci orientují v Kultuře chudoby
PAJEROVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá tím, jak se sociální pracovníci orientují v Kultuře chudoby po psychosociální stránce, jakým směrem směřují svoji intervenci a zda je terapeutické paradigma součástí řešení. Celá práce je od začátku propojena s empirickými poznatky z vlastního kvalitativního šetření. Respondenty byly sociální pracovníci ze státního i neziskového sektoru pracující s klienty identifikovatelnými jako zástupce Kultury chudoby. Práce se dále zabývá psychosociálními aspekty, které nejvíce ovlivňují člověka, a to už od dětství. Mezi takové aspekty patří stres, transgenerační přenos, psychosociální dopady nezaměstnanosti, attachementu, a efekt zvaný time-discounting. V neposlední řadě je popsáno terapeutické paradigma a podrobná metodologie výzkumu.
|
|
|
Vzdělávání romských dětí a kultura chudoby
Siváková, Aneta ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je na základě pojmové analýzy a empirického výzkumu posoudit vhodnost koncepce kultury chudoby (Oscar Lewis) pro analýzu situace sociálně vyloučených osob - konkrétně Romů - v České republice s důrazem na vzdělávání. V první části práce se zaměřím na rozbor klíčových pojmů a koncepcí týkajících se rasismu, etnicity a zejména kultury chudoby. Druhá část je věnována problematice vzdělávání Romů v České republice. Poznatky z těchto částí následně využiji jako základ pro operacionalizaci daného konceptuálního pole do podoby použitelné pro empirické šetření. Poslední část seznamuje s realizací kvalitativní výzkumné sondy mezi pedagogy a asistenty pedagoga ve vybrané sociálně vyloučené lokalitě, která se zaměřuje zejména na jejich pracovní motivaci a přístup k problematice sociálně vyloučených lokalit atd. Z mého výzkumu vyplývá, že koncept kultury chudoby Oscara Lewise se dá aplikovat i ve školním prostředí.
|
|
|
Ctnosti a hodnoty výbava komunitních pracovníků v sociálně vyloučených lokalitách.
VOMLELOVÁ, Aneta
Cílem mé diplomové práce je reflektovat lidskou praxi profese komunitního pracovníka v sociálně vyloučených lokalitách, reprezentovanou příklady z praxe a zkušenostmi komunitních pracovníků dvou sociálně vyloučených lokalit, v hlubším filosoficko-etickém kontextu. Tím nejdůležitějším faktorem v komunitní práci je člověk komunitní pracovník. To co pracovníci společně identifikují jako nutný předpoklad úspěchu je kromě znalosti metodologie komunitní práce, především jeho osobní zralost, pěstování kvalit a hodnotová zakotvenost. Práce je členěna do tří kapitol, které sledují linii zasazení teoretického dějinně filosofického pohledu do konkrétní praxe komunitního pracovníka v sociálně vyloučené lokalitě. První kapitola představuje určitý vhled do teorie etiky ctností od starověku po současnost, spolu s pojmovým vymezením ctnosti, rozborem kardinálních a teologických ctností a pojednáním o tom, jak (se) ctnostem učíme. Druhá kapitola pojednává o etice hodnot. Pokouší se odpovědět na otázku, co je jejich prazákladem, jaká hodnota stojí nad všemi, kudy vede cesta ke smyslu hodnot, potažmo existence člověka, jaké je pojmové zakotvení hodnoty a reflektuje také hodnoty, které jsou utvářeny sociálním vyloučením. V závěru se pak pokouším nahlédnout etickou praxi komunitního pracovníka v sociálně vyloučené lokalitě především prostřednictvím formulovaného etického dilematu a jeho rozborem.
|
|
|
Lomnička yesterday and today : Transformations of social structure in the village and their reflection in the lived world of Roma children
Schurdaková, Petra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práca "Lomnička včera a dnes: Premeny sociálnej štruktúry v dedine a ich reflexia v žitom svete rómskych detí" rekonštruuje život v Lomničke spolu so zachytením zmeny v sociálnej štruktúre obyvateľstva a to vytvorením minulého a súčasného obrazu dediny. Výsledkom rekonštrukcie je prostredie, ktoré vykazuje znaky kultúry chudoby. Toto prostredie predstavuje základ životného priestoru detí v dedine. V stručnosti popisuje problematiku priestoru ako aj charakter rómskej rodiny (viera, zvyky, sociálna organizácia, vzťah k prírode) a samotné detstvo. Cieľom je zistiť, ako deti v Lomničke vo svojom žitom svete reflektujú súčasné prostredie, v ktorom žijú. Pomocou mentálnych máp popisuje žitý svet detí, v ktorom sa spája prostredie vytvárané rodinou s prostredím vytváraným cirkvou. Toto sa v žitom svete detí nakoniec odráža v kladnom zobrazovaní ich prostredia a najmä premene ich návykov.
|
|
|
Trávení volného času očima dětí ohrožených sociálním vyloučením
Stropnická, Alžběta ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na fenomén sociálního vyloučení, především na problematiku sociálně vyloučených dětí. Mým cílem bylo najít odpověď na následující otázky: Jak děti ohrožené sociálním vyloučením tráví svůj volný čas? Jsou s tímto způsobem spokojené, a co je případně omezuje v možnostech trávit volný čas jinak? V teoretické části jsem se zaměřila na definování pojmu sociální vyloučení a dalších příbuzných konceptů jako je integrace, sociální inkluze nebo kultura chudoby. Dále jsem definovala volný čas a krátce nastínila situaci v Neratovicích, kde dětští respondenti výzkumu bydlí, chodí do školy nebo provozují volnočasové aktivity. Pro výzkum jsem zvolila metody kvalitativního výzkumu - čtyři polostrukturované rozhovory s dětmi ohroženými sociálním vyloučením ve věku 6-11 let. Kromě toho děti kreslily rozvrhy svého běžného všedního a víkendového dne. V praktické části jsem se věnovala analýze dat, získaných prostřednictvím výzkumu. Tato data jsem dále porovnávala s výsledky podobných výzkumů a na závěr jsem na základě těchto dat, zasazených do teoretického rámce, navrhla určitá doporučení. Klíčová slova: sociální vyloučení, sociální exkluze, integrace, sociální inkluze, kultura chudoby, Romové, volný čas, volnočasové aktivity, děti
|
|
|
Chudoba a sociální vyloučení: etická výzva české společnosti
KOLÁŘOVÁ, Lucie
Práce se věnuje úloze státu a společnosti v přístupu k chudobě a sociálnímu vyloučení. V úvodní části práce charakterizuje fenomén chudoby a sociálního vyloučení a zabývá se otázkou vnímání chudoby společností. Zaměřuje se na koncept kultury chudoby, pozornost je věnována potřebnosti solidarity, sociální spravedlnosti a sociálnímu státu. V další části se práce zabývá mírou chudoby a sociálního vyloučení v České republice, a možnostmi záchranné sociální sítě v ČR. Popisuje konkrétní projevy sociálního vyloučení a chudoby v české společnosti, především v oblasti bydlení, uplatnění na trhu práce a destruktivního zadlužování. Objasňuje situaci Romů jako nejvíce postižené skupiny obyvatel. Stávající situace v České republice ukazuje, že přístup společnosti k chudobě jako k osobnímu nedostatku a selhání, blokuje vzájemnou solidaritu a generuje strategie spojené s represí, které rezignují na pochopení příčin. Proto nemohou být dostatečně efektivní. Společnost by měla problémy chudoby reflektovat, promýšlet a účinně je řešit. Inspiraci lze nalézt v křesťanské etice a jejím pojetí lidské důstojnosti.
|
|
|
Lidé mezi Skyllovu a Charybdou - sociální vyloučení a sociální služby v Krupce
PROCHÁZKOVÁ, Pavla
Práce obsahuje teoretické zpracování pojmu sociální vyloučení se zaměřením na nástin problematických okruhů spojených se životem ve vyloučení. Podrobně rozebírá děj sociální exluze, jeho příčiny a mechanismy, a popisuje možnosti a nástroje prevence dané problematiky. Výzkumná část se věnuje praktickému zpracování situace v Krupce v kontextu sociálního vyloučení. Orientuje se na monitorování sociálně vyloučené lokality Karla Čapka a Dukelských Hrdinů se zaměřením na oblast bydlení a zaměstnání, ve které probíhá terénní sociální práce v rámci Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni. Pomocí analýzy poskytovaných sociálních služeb v této lokalitě dokumentuje výsledky terénní sociální práce. V závěru práce je hodnoceno naplnění výzkumných cílů. Zjištěné skutečnosti poukazují na stav sociálního vyloučení v lokalitě Karla Čapka a Dukelských Hrdinů a dávají podnět k diskusi nad možnými způsoby řešení dané problematiky a nad rozvojem spolupráce místí samosprávy s neziskovými organizacemi. Praktická část je zakončena sestavením hypotéz.
|
host ::
RSS.